Posledních pět etap

Posledních 5 etap

8. 8. 2017

Östersund

Co mi to jen připomíná. Östersund, Östersund …
Určitě to nějak souvisí se sportem, ale jak? Prostě jedu do Östersundu a nevím.
Kemp jsem našel snadno. “Obrkemp”. Lidí stovky, ne-li tisíce. V kempu v Luleå bylo přes 2000 lidí. Když si uvědomím, že u nás v obci žije cca 1600 lidí, tak se mi trochu točí hlava. Hodně lidí, hodně problémů, říkám si a jedu pryč. Na začátku Östersundu jsem viděl směrovku na jiný kemp. Šipka ukazuje strmě do kopce. Funim já, funí Wilson, ale nakonec jsme nahoře. Slyším divné cvakání. To znám. Ještě kousek popojižďím a všechno je jasné. Östersud-Biathlon Arena.
Ale kde je ten kemp? Marně se rozhlížím, zatímco nedaleko mě projíždějí za pravidelného cvakání hůlek o asfalt trénující biatlonisté na kolečkových lyžích.
Blíží se ke mě nějaký chlapík. Dva metry výšky minimálně, koukal jsem na něj hodně z podhledu. Ten by to tady mohl znát.
“Hello, can You help me?”
“Of course, what is going on?” zazněla odpověď.
“Hledám kemp, tady by někde měl být.”
“Tady žádný kemp není, tady je biatlonový areál.”
“Vy jste z Čech”, ptá se ukazujíc zároveň na vlajku. Zatímco Wilson zavýsknul štěstím, že konečně vlajku někdo poznal, já jsem si připravoval trumfy.
Vy jste biatlonista, ptám se. Bývalý, dnes už jen trenér. A tím mi nahrál na trumf, který jsem prostě musel vytáhnout.
“A znáte Gábinu Koukalovou?”
“No jistě, velmi krásná žena a vynikající biatlonistka.” Hned jsem měl jasno, odkud zná naší vlajku. Velice rád jsem mu jeho názor potvrdil a vrátil jsem se zpět do “obrkempu”, neb jsem měl sebou kolo a ne lyže a malorážku.