Einmal ist keinmal

Přijíždím k trajektu v Glewitzeru. Spíš taková větší pramice. Jsou tu 3 auta a asi pět kol. Nejprve ovšem kasa.
Tam sedí velmi stabilně ukotvená paní.
Zašátral jsem hluboko v nejstarších zákoutích mozku a povídám: “Guten tag.”
Paní ani nezvedá hlavu a povídá:”Einmal?”
A v tom mě to napadlo.
“Einmal ist keinmal “ pravím, jsa nadšen z té pohotové myšlenky.
“HMMMMMMMMM “ dostalo se mi neméně pohotové odpovědi v podobě hlubokého zamručení právě se probouzející medvědice ze zimního spánku .
“Zwei euro” následovalo stroze.
“HM” zabručel jsem já a tím to bylo u kasy vyřízený.
Já už fakt nevím, Wilson se řehtal na celý trajekt, mě to přišlo jako geniální narážka , ale paní se asi v poledne připálil guláš.