4. 7. 2017

Hej

Líbí se mi pozdrav Laponců.
HEJ.
Úžasný. Žádný kecy okolo. Rovnou k věci. Rána na solar. Je ztuhlý severským klimatem, obroušený na minimum větry ženoucími se po nekonečných severských pláních.
Každé slovo navíc znamená ztrátu energie a času. A podmínky jsou tady neúprosné. Čím míň řečí, tím líp.
Hej, zní tvrdé, odhodlaně a přímo. A zrovna tak, ho Laponci vyslovují.
Proti tomu, na sluncí rozměklé italské CIAO?
To je jižanská rozevlátost, uvolněnost, a bezstarostnost. Času dost. Večer, nebo ráno. Nejlépe za týden. Je to jako hodně sladká italská káva, podepřená pravou italskou zmrzlinou (vanilkovou).
A co třeba anglický.
HELLO
Tam někde vzadu slyším trochu licoměrnosti, trochu podbízivosti a hodně zvědavosti.
Jsem pro krátké pozdravy.
Dobrý den. Guten tag. Good morning. No to než se jeden dostane na konec, tak už neví, co bylo na začátku.
I když, jak o tom tak přemýšlím, AHOJ, Vladimíra Pucholta, z muzikálu Starci na chmelu, taky nezní vůbec špatně.