Už od rána do mě Wilson hučí. “Napiš něco, takovou dobu už jsi nic nenapsal”.
“Nojo, trochou došel optimismus. Už čtyři dny se na nebi střídá jedna černosť za druhou, velký liják občas vystřídá menší a vítr se sem tam otočí z jihu na sever a zase zpátky. To i ti největší optimisté začnou myslet na vážné věci”.
“Tak nekecej, a napiš neco vážnýho”.
“No, jedno vážnější téma bych měl, ale nevím kde začít”.
“Začni od prostředka, od kraje začíná každej”.
“Tak dobře Wilsone, jdu na to. Pokusím se propojit dva světy. Ten náš, český a ten skandinávský.A jak říká Wilson, pěkně od prostředka.
Nesnáším ekologii. Tedy, nesnáším to slovo. Leze mi na nervy.
Ale ekologii v pravém smyslu slova mám velice rád. Ekologii, jako biologickou vědu. Stejně jako botaniku, zoologii a další.
Ekologie, to nejsou lidé přivazující se za značného zájmu médií řetězy ke stromům, lezoucí po komínech elektráren nebo přepadající rybářské lodě.
To je politika.
Stejný nesmysl jsou termíny ekologické auto, ekologická stavba atd. to je zase byznys, čili prachy.
Směřuji k prostředí, ve kterém žijeme my a ve kterém Skandinávci.
Onehdy jsem přijel domů a ve schránce předvolání na poštu k vyzvednutí zasilky (vždycky horor).
Na poště jsem vyfasoval obálku s červeným pruhem. V přírodě je červená většinou barvou výstražnou. I tady byla.
Dostavte se na odbor životního prostředí za účelem projednání možného přestupku.
Dostavil jsem se.
-kontrola totožnosti
-konfrontace s fotografií při páchání přestupku (ale byl jsem tam krásně vyvedenej, to jo)
-¾ hodiny trvající výslech na předem připravené otázky
-pokuta 4000 kč
-sdělení, že pokuta může jít do desítek tisíc ale protože jsem nezapíral a nekroutil se, je nízká
-rozloučení
-zaplacení pokuty
Málem bych zapomněl. Ta pokuta byla za to, že jsem ve vlastním volném čase, na vlastní náklady pečlivě vytřidil odpad a dovezl ho ke kontejneru, na někým určené místo. Ten byl ovšem plný, tak jsem tašku s odpadky položil na zem vedle kontejneru k ostatním.
Pokuta 4000Kč.
A teď jak je tomu kupříkladu ve Finsku.
Vše je na zálohu. Plechovky, plasty, sklo.
Vše se dá vrátit v kterém koliv marketu.
Jeden otvor, kam se vše nastrká. Přístroj dle čárového kódu sám pozná, co to je a kolik ma vrátit. Žádný přeplněný kontejnery, žádný sběrný místa. Jdeš na nákup, starý vrátíš, nový koupíš.
Důsledky? Nikde se nic neválí, a když nahodou něco ano, vzdy se velmi rychle najde někdo, kdo to sebere a vrátí. Dokonce i z košů se tady vybírají plechovky, lahve a plasty. Dokonce i z příkopů podél silnic.
Důsledky? Poloprázdné koše, poloprázdné popelnice, malo popelářů, motivovaní lidé. Všude čisto.
K čemu motivuje člověka český systém a k čemu ten skandinávský, nechť si přebere každý sám.
Ale abych nebyl za někoho, kdo si myslí, že vše je v penězích. Není. Vše je v lidech.
Proč? Protože jsem nikdy po lesích ani po příkopech podél silnic ve Finsku neviděl: pneumatiky, lednice, monitory, pračky, televize, gauče, křesla, kamna, umyvadla, roury, plastové pytle plné nejrůznějšího obsahu, barvy, kanystry, stavební odpady, boty, hadry, vodovodní baterie, linolea, koberce, různé části karoserií automobilů atd… atd…
a ty na zálohu nejsou.
Žádné komentáře:
Okomentovat