19. 6. 2017

Pes polský


(pro Míšu)
Náves. Vprostřed altán s lavicí a stolem. Vidina krásného spaní. Večeře, hygiena a zalehnout. Něco mě budí. Zdá se mi to? Ne. Je to pes a hned tři. Smetáci.
Čuchají. Cítí večeři. “Wilsone co teď? “Když jim něco dáš, už se jich nezbavíš. Když ne, kousnou. Hraj mrtvýho brouka. V přírodě to funguje”, radí Wilson.
Poslechl jsem a ani nedýchám. Po chvíli vůdce smečky velí k odchodu.
Karimatka, spacák i já jdeme dospat na stůl. Je tu sice průvan jak v tunelu, ale lepší průvan s kulichem než lýtko s polským psem.